Znáš mě málo – netušíš
Kdo vlastně jsem, ale soudíš.
Uvnitř jsem pořád stejná,
copak mě nevidíš?

Já neusínám na růžích
a přesto lidem vždycky odpouštím.
Snad ani jedenkrát už nevystřelíš.

Kolikrát jsi bloudil, kolikrát?
Že tvá slova bolí neskrývám.

Kde jsou rány, tam je síla, tam je nádech.
Překonat vše na cestě tvojí.
A zítra bude líp, uvidíš.

Já nechci války s tebou hrát
s obavou pořád někam utíkat.
Před sebou chci být silná,
radši vzdorovat, než se vzdát
tobě vzdát.

Byl jsi mým soudcem tolikrát
osud tvý šípy spočítá.
Snad ani jedenkrát už nevystřelíš.

Kolikrát jsi soudil, kolikrát?
Že tvá zloba bolí neskrývám.

Kde jsou rány, tam je síla, tam je nádech.
Překonat vše na cestě tvojí.
A zítra bude líp, uvidíš.
Všechno zlý pro něco je dobrý.
A v pádech, tam je síla, tam je zážeh.
Spálit vše co ti v cestě stojí.
A zítra bude líp, uvidíš.